Historie / Třináct zastavení / Náměstí, budovy, tržiště
Náměstí, významné budovy, tržiště
Teprve dnes se nám jeví jako velice prozíravé a moudré založení "královského hraničního města" na výrazném táhlém skalním hřbetu nad říčkou Zubřinou, mírně se svažujícím ve směru východním. I z hlediska rozvržení vnější a vnitřní městské výstavby musíme uznat, že místo bylo vybráno mužem velmi zkušeným a prozíravým. I když nová pevnost nebyla přirozeným terénem nijak výrazněji chráněna, bylo možno plně využít tehdy už v Evropě rozvinutého fortifikačního a strategického systému, včetně opevnění vodního.
Neobvykle rozsáhlé náměstí sahalo doslova od brány k bráně a využívalo se ho hned v prvopočátku jako městského tržiště. Zřejmě už na samém počátku byly měšťanské domy samy řešeny jako malé pevnosti a před hlubokými "mázhauzy" se rozprostíraly stinné, ale vzdušné a dosti prostorné podsíně.
Jich se využívalo a dokonce dodnes užívá ke stánkovému a příležitostnému prodeji.Až na několik málo výjimek jsou u všech městských domů zcela zřetelně zachovány původní dispozice z doby jejich první výstavby (po r. 1260). Několik dochovaných nosných sloupů podloubí -dnes se některé z nich nacházejí dokonce uvnitř v domech- připomíná slohem i způsobem zpracování dobu ještě pozdně románskou. Takový je zřetelně i pískovcový nosný oblouk "mázhauzu" v domě č. 42. Velmi krásným příkladem vrcholně gotického domovního stavitelství je přízemní prostor mezipatří a sklepy "pravovárečného" domu č. 142 -pátého po pravé straně náměstí, jdeme-li od brány. U domu č. 139 se po několika zhoubných požárech dochoval beze změn v postranní uličce i dřevěný zadní trakt.
Celému městu -zvláště obdélníkovému náměstí- vévodí 56 m vysoká do náměstí nakloněná kostelní věž v pravidelně kulatém tvaru. Svým původem sahá do samého počátku středověké městské pevnosti, ne-li ještě dále. Velmi blízce připomíná další domažlickou dominantu -kulatou věž Chodského hradu.
Stará, dlouho se pevně udržující tradice, předávala z pokolení do pokolení dávnou zvěst, že tyto válcové věže byly ve městě původně tři. Teprve nedávný průzkum Chodského hradu to potvrdil nálezem základů jihozápadní hradní obranné věže.
Prostorné náměstí bylo velmi čile využíváno už od prvních let prosperity nově založených Domažlic jako tržiště. Byl zde stálý obchodní a výměnný styk zejména s Bavorskem, ale bohatí i chudší kramáři přijížděli dokonce i ze Švýcarska, Rakouska, popřípadě z Francie. Také místní řemeslníci zajížděli se svými výrobky, zejména hrnčířskými a koželužskými, do sousední bavorské země.
K uchování zásob sloužili hluboké ve skále zabudované sklepy, mající skoro v celém městě tři poschodí. Jsou z převážné části do dnes dochované, i když některé z nich byly v 60. letech zazděny.
Uprostřed náměstí -přímo proti kostelu- byla už v počátcích města vybudována radnice. Její dřívější podobu známe z vyobrazení Domažlic v r.1592 a 1666. V renesanční podobě, poznamenané pozdním barokem a s pěkným gotickým portálem, po přestavbách v důsledku ničivých požárů 1481,1492,1592,1683,1747,1822, se dochovala v režném zdivu až do roku 1891. Byla zbořena, aby uvolnila místo současné moderní novorenesanční budově s věžičkou, dostavěné před 100 lety (1893).
Naproti radnici, u paty věže dodnes vidíme široký základ obecního pranýře, jehož velmi zručně dobově řešený dřík je umístěn uprostřed lapidária před Chodským hradem. Nese letopočet 1545 a zhotovil ho klatovský kamenický mistr Vít Sloup. Na základu pranýře je obráceně sklopena obecní mírka na obilí asi ze stejné doby. Nad tímto složeným soklem stojí pěkná kamenná boží muka z roku 1856, připomínající jednu z četných návštěv budějovického vlasteneckého biskupa a českého literáta Jana Valeriána Jirsíka (1799-1883).