Parky a zeleň svěží rámec starého města

V době velice činorodého chodského pobytu Boženy Němcové v našem městě chyběly zde ještě parky a veřejná zeleň. Město bylo podle jejího i jiných svědectví neúpravné a nečisté. Rychle se bouralo středověké opevnění, zanikly s ním dvě starodávné brány a na četných místech zely ošklivé proluky jako pozůstatky zhoubného požáru v roce 1822. Město tehdy řídil pokrokový a nanejvýš rozumný muž, právník Antonín Emil Feyl (1797 - 1872), který už tehdy pomýšlel v tehdejším romantickém duchu na založení parků v místech někdejších parkánů nebo těsně za vnější ubouranou městskou hradbou.

Prvním domažlickým parkem byl nynější parčík Steidlův s částečně zachovanými oběma městskými zdmi i valem. Zdobí jej pomník místního rodáka - slavného lékaře, mecenáše a politika, zemského poslance MUDr. Antonína Steidla (1832 - 1913) od sochaře Čeňka Vosmíka (1921).

Tímto zeleným pásmem procházíme do dalšího, na někdejších hradbách založeného parku Příhodova. Nedaleko jeho okraje nepřehledněme zámeček hrabat Hubaciusů z Kotnova, dostavěný v pozdně barokním slohu rytířskou rodinou roku 1824. Na jeho přední stěně -směrem k poště- jsou stylové sluneční hodiny z roku 1825, opravené počátkem našeho století významným českým secesním malířem Viktorem Olívou. Střed tohoto parku zaujímá nejstarší domažlická moderní socha, jedno z prvních děl národního sochaře Josefa Václava Myslbeka. Příhodův pomník byl vytvořen v letech 1879-80 a slavnostně odhalen roku 1881. K jeho vzniku se vztahuje zápletka románu Karla Matěje Čapka-Choda "Řešany".

Poněkud stranou starého města -naproti okresní nemocnici- se rozkládá největší domažlický park Hanův. Pomníček, vytvořený mistrně zdejším sochařem Aloisem Langenbergerem (1898-1962), je věnován památce zakladatele tohoto krásného sadu se dvěma rybníčky, zasloužilého starosty Petra Hany (1836-1908). Byl to skutečný mecenáš, bojovník za vše dobré a moudrý "otec Domažlic", ačkoliv nemoci, zejména v pozdějším věku, silně brzdily jeho ušlechtilé snahy.

Někdejší hezký parčík na zbytcích městského příkopu před oběma starými školními budovami skoro zanikl několikerým rozšiřováním okružní vozovky.V jeho zbytku proti "Husovo domu" byl v zeleni odhalen roku 1935 pomník mladého předčasně tuberkulózou zemřelého sochaře Jakuba Royta (1860 - 1890), zdejšího rodáka. Jeho autorem byl velmi nadaný domažlický sochař - malíř Václav Amort (1891 - 1967), rodák z jižní Moravy, který pevně přilnul k západočeskému rodišti své matky. Z těchto dnes rušných míst není daleko k jinému domažlickému přírodnímu zátiší, parku na náměstí Svobody podél silnice směrem na Kdyni, v prostoru bývalého městského špitálu pod branou.

Na náměstíčku pod Dolejší branou byl odhalen 17.8. 1924 pomník Svobody připomínající zdejší občany, padlé v I. svět. válce. Jedno z nejzdařilejších děl národního sochaře Otakara Švece (1892 - 1955) je zároveň památkou na Rumburskou vzporu, jejíž všichni vůdcové měli vztah k Domažlicům a Chodsku. Její hlavní vůdce - Stanko Vodička (1895 - 1918) se léčil v trhanovském lazaretu a v Domažlicích navštěvoval svou životní lásku, dceru zahradníka Marušku Růžkovou. V místním týdeníku Posel od Čerchova otiskoval dokonce své básně.

Pomník je sousoším ze světlého hořického pískovce a byl svým tvůrcem pečlivě opraven před poválečným znovuodhalením v květnu r. 1946 - za účasti Švecova domažlického přítele Václava Amorta.

Na nevelkém náměstí Zdeňka Bořka Dohalského (dnes Chodské náměstí) odhalila 28. října 1948 domažlická jednota Svazu bojovníků za svobodu bronzový pomník obětem nacismu a II. světové války, dílo akademického sochaře Otakara Švece. Otevřená dlaň půlaktu ženy představuje oddanost vlasti, zaťatá pěst druhé ruky odhodlanost za vlast bojovat. Květiny za pasem symbolizují vítězství a frigická čapka volnost, rovnost a bratrství. Památník stojí mezi čtyřmi lipami v místě, kde stávaly ve středověku až do zhoubného požáru r. 1592 dva měšťanské domy, jakýsi domažlický Špalíček

Do roku 1991 stála na rušném místě Hořejšího předměstí, pod okresní nemocnicí moderní bronzová socha pohraničníka, zvaná ve městě "Golem". Byla jednou z prvních prací později významného českého sochaře Zdeňka Němečka (1936 - 1989), který v Domažlicích trávil svou vojenskou službu.

K zelenému pásu kolem města patřila do začátku 60. let i "Okresní pomologická zahrada" Josefa Malého na okraji Hořejšího předměstí v blízkosti nynější benzinové pumpy, založena v r. 1909.