MENU

Kalendář

<< září 2017 >>
PO ÚT ST ČT SO NE
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30  

Novinky e-mailem

Máte-li zájem o zasílání bulletinu, vyplňte Vaši e-mailovou adresu a v dalším kroku si nastavte o co máte zájem. Později se můžete kdykoliv odhlásit.

*E-mail:

Odkazy

Město Domažlice [»]
Chodské slavnosti [»]
Pohled na Domažlice
Pohled z Čerchova [»]
Svazek obcí Domažlicko [»]
Turisturaj - Plzeňský kraj [»]
Bayerischer Wald ganz oben [»]
Centrum Bavaria - Bohemia
Kudy z nudy
Český systém kvality služeb [»]


» Historie » Třináct zastavení » Ve staré Domažl. osadě

Ve staré Domažlické osadě

Široká a rušná vozovka směřující k sousednímu městu Klatovům křižuje dnes ta místa v blízkosti prastarého gotického kostela a pohřebiště "U svatých", kde před tisíci lety vzkvétala domažlická osada na křižovatce důležitých kupeckých cest. Pod dobře opevněným vrchem Škarmanem, chráněna dokola nepřístupnými "Lítými blaty" a pravděpodobně i dobře hrazena kolovou hradbou, se rozrostla kolem jednoho z našich nejstarších kostelů - svatyně sv. Jakuba apoštola - zmiňovaného už roku 1037 jako farní.

Velmi brzy po založení královského města (zřejmě roku 1260 po vítězné bitvě Přemysla Otakara II. u Kressenbrunu), vystavěli si okolní svobodní Chodové na dávném pohřebišti svůj vlastní farní kostel, dodnes v podstatě dochovaný. Teprve nyní probíhající archeologické vykopávky původní kosteliště (na nejvyšší části hřbitova) potvrdily nejméně tisíciletou minulost této první svatyně, zrušené za Josefa II. (1788) a rozbořené v roce 1817.

Stará pověst, doložená zmínkou v nejstarší městské knize kšaftů (od r. 1505) a predikátem místní patricijské erbovní rodiny Gelastů z Drastova, nám snad uchovala původní název této osady. Vedle Drastova je však doloženo už k roku 993 také jméno Domažlice, převzaté pak nově vzniklým městem.

Z dodnes zřetelných památek těchto zajímavých míst je v gotickém zdivu dochován domek zabudovaný do mocné hřbitovní zdi - bývalá dolejší nebo stará městská fara náležící ke sv. Jakubu. Při výkopech prováděných v nedaleké uličce Jana Roha (1955) byly nalezeny zkamenělé nosní kůly, na nichž naši předci zbudovali uprostřed bahnitého terénu domky své trhové osady. Při výstavbě rodinných vilek v téže ulici  (asi ve 20. - 30. letech našeho století), byly objeveny tři velmi hluboké a dokonale roubené studny, na jejichž dně bylo mnoho valounů a údajně močové kameny hovězího dobytka. Několik drobných nálezů keramiky a úlomků kostí datoval znalec této doby - archeolog Dr. Rudolf Turek  (1910 - 1991) do XI. století.

Na rozloučenou s těmito místy se zastavíme na kamenném mostě přes hříčku Zubřinu zbudovaném před "Hueberovou fabrikou" (takzvanou "Hubrovnou") ve 30. letech minulého století, kdy bylo "královské hraniční město" ( civitas regiae limitaris ) pravým střediskem tkalounkářského průmyslu.