» Historie » Třináct zastavení » Ve staré Domažl. osadě
Ve staré Domažlické osadě
Velmi brzy po založení královského města (zřejmě roku 1260 po vítězné bitvě Přemysla Otakara II. u Kressenbrunu), vystavěli si okolní svobodní Chodové na dávném pohřebišti svůj vlastní farní kostel, dodnes v podstatě dochovaný. Teprve nyní probíhající archeologické vykopávky původní kosteliště (na nejvyšší části hřbitova) potvrdily nejméně tisíciletou minulost této první svatyně, zrušené za Josefa II. (1788) a rozbořené v roce 1817.
Stará pověst, doložená zmínkou v nejstarší městské knize kšaftů (od r. 1505) a predikátem místní patricijské erbovní rodiny Gelastů z Drastova, nám snad uchovala původní název této osady. Vedle Drastova je však doloženo už k roku 993 také jméno Domažlice, převzaté pak nově vzniklým městem.
Z dodnes zřetelných památek těchto zajímavých míst je v gotickém zdivu dochován domek zabudovaný do mocné hřbitovní zdi - bývalá dolejší nebo stará městská fara náležící ke sv. Jakubu. Při výkopech prováděných v nedaleké uličce Jana Roha (1955) byly nalezeny zkamenělé nosní kůly, na nichž naši předci zbudovali uprostřed bahnitého terénu domky své trhové osady. Při výstavbě rodinných vilek v téže ulici (asi ve 20. - 30. letech našeho století), byly objeveny tři velmi hluboké a dokonale roubené studny, na jejichž dně bylo mnoho valounů a údajně močové kameny hovězího dobytka. Několik drobných nálezů keramiky a úlomků kostí datoval znalec této doby - archeolog Dr. Rudolf Turek (1910 - 1991) do XI. století.
Na rozloučenou s těmito místy se zastavíme na kamenném mostě přes hříčku Zubřinu zbudovaném před "Hueberovou fabrikou" (takzvanou "Hubrovnou") ve 30. letech minulého století, kdy bylo "královské hraniční město" ( civitas regiae limitaris ) pravým střediskem tkalounkářského průmyslu.