MENU

Kalendář

<< červenec 2019 >>
PO ÚT ST ČT SO NE
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31        

Předprodej vstupenek [»]

Městské informační centrum Domažlice nabízí také prodej vstupenek přes portály Plzeňská vstupenka a Ticketstream.

Novinky e-mailem

Máte-li zájem o zasílání bulletinu, vyplňte Vaši e-mailovou adresu a v dalším kroku si nastavte o co máte zájem. Později se můžete kdykoliv odhlásit.

*E-mail:

Odkazy

Město Domažlice [»]
Chodské slavnosti [»]
Pohled na Domažlice
Pohled z Čerchova [»]
Svazek obcí Domažlicko [»]
Turisturaj - Plzeňský kraj [»]
Bayerischer Wald ganz oben [»]
Centrum Bavaria - Bohemia
www.kudyznudy.cz
Český systém kvality služeb [»]


» Kultura » Koncerty KPH » Koncertní sezona KPH 2014 » Program KPH

Program KPH

PÓDIUM MLADÝCH TALENTŮ

30 .ledna 2014

 Koncert, na němž se představí mladí umělci z Domažlic a blízkého okolí, kteří se rozhodli věnovat se hudbě profesionálně a po absolvování ZUŠ Domažlice pokračují ve studiu hudebních oborů na konzervatořích.

 

 I. abonentní koncert

 

10. února 2014

Koncert k roku české hudby

MIROSLAV VILÍMEC - HOUSLE

VLADISLAV VILÍMEC – KLAVÍR

 

Houslista Miroslav Vilímec patří k umělcům, kteří úspěšně spojují svou profesi v symfonickém orchestru s bohatou činností sólisty. Narodil se v Klatovech (1958) a základy houslové hry získal u své matky, významné české houslistky Ilony Vilímcové.

Kromě spolupráce s orchestry se M. Vilímec cílevědomě věnuje komorní hře, hlavně ve spolupráci se svým bratrem, klavíristou Vladislavem Vilímcem, účinkoval také se slavným dirigentem Rafaelem Kubelíkem.

Miroslav Vilímec se uplatňuje i jako organizátor hudebního života. Založil Společnost Jana Kubelíka, které je předsedou a v jejímž rámci se snaží o udržení odkazu slavných českých houslistů minulosti. Jeho aktivity jsou široké, spoluorganizuje například každoroční festival "Hudba v západočeských synagogách".

Společné umělecké zaměření sdílí Miroslav Vilímec se svým bratrem Vladislavem (1963), který je nyní jeho stálým klavírním partnerem. Oba vyrůstali v těsném hudebním sepětí jako klavírista i houslista. Hudbymilovné domácí prostředí jim umožnilo profilovat se již v raném věku ve vyváženou a na našich pódiích vysoce uznávanou komorní dvojici. Bratři s úspěchem společně koncertovali i v zahraničí, vítanými hosty jsou zvláště v Německu, kde uskutečnili mimo jiné prestižní koncert v mnichovském Prinz Regen Theater.

Vladislav Vilímec se spolupodílí na činnosti Společnosti Jana Kubelíka, jíž je iniciátorem a spoluzakladatelem. Vedle svých uměleckých aktivit se Vladislav angažuje ve veřejném a politickém životě.

 

II. abonentní koncert

březen 2014

200 let českého kontrabasu

Jiří Valenta - kontrabas

Veronika Malinjak - kontrabas

Michal Novák - kontrabas

Jan Vokoun - kontrabas

Jana Holmanová - klavír

200 let českého kontrabasu je také dvoustým výročím Pražské konzervatoře, kde se už od počátku učila hra na kontrabas. V polovině 19. století absolventi této školy vyučovali na mnoha hudebních učilištích nejen v Evropě, ale i v Americe a nově vypracovanou metodikou tak položili základy moderní kontrabasové školy. V pořadí dvanáctý profesor v historii Pražské konzervatoře, člen České filharmonie, Jiří Valenta, uvádí a hraje se svou kolegyní a se svými vynikajícími absolventy nejen kontrabasovou koncertní literaturu, ale přináší i netradiční pohled na tento největší smyčcový nástroj.

Jiří Valenta studoval hru na kontrabas na Pražské konzervatoři a na AMU v Praze. Po krátkém působení v Symfonickém orchestru FOK je od roku 1985 členem České filharmonie. Od roku 1995 je pedagogem Pražské konzervatoře, od roku 2006 vedoucím kontrabasového oddělení. Vyučuje na Mezinárodních kontrabasových kurzech v Brně, kde vystupuje také sólově. S pianistkou Janou Holmanovou natočil pro Český rozhlas sonáty Adolfa Míška. Při příležitosti 200. výročí založení Pražské konzervatoře nahrál ve spolupráci se světově proslulým klavíristou Martinem Kasíkem CD „200 let českého kontrabasu“.

Jana Holmanová je absolventkou konzervatoře v Teplicích a AMU v Praze. S úspěchem se účastnila několika klavírních soutěží (mimo jiné 1. cena na North London Music Festival) a jako sólistka se představila s mnohými českými orchestry. Od roku 2000 je profesorkou Pražské konzervatoře. Je vyhledávanou korepetitorkou a koncertní partnerkou. Významnou roli v jejích uměleckých aktivitách hraje komorní hudba. Je členkou klavírního tria Arte Miss, které pravidelně koncertuje v České republice i v zahraničí a natočilo již tři CD.

Veronika Malinjak je absolventkou Pražské konzervatoře a AMU v Praze, laureátkou Kontrabasové soutěže Fr. Simandla, členkou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Od studií spolupracuje s komorním orchestrem Berg a s Komorním orchestrem Pavla Haase. Příležitostně působí v Českém národním symfonickém orchestru. V roce 2009 se zúčastnila turné s Českou filharmonií po USA.

Michal Novák je absolventem Pražské konzervatoře a AMU v Praze, několikanásobným laureátem mezinárodních kontrabasových soutěží v Brně, působil v Pražském komorním orchestru. Po vyhraném konkurzu se stal prvním zástupcem vedoucího kontrabasové skupiny v Symfonickém orchestru hl. města Prahy FOK. Je uznávaným specialistou na starou hudbu, působí v komorních souborech Hippocondria, Musica pro anima, Vivaldi Prague Orchestra.

Jan Vokoun nejprve studoval na hudebním Gymnáziu J. Nerudya potom absolvoval Pražskou konzervatoř a v současné době dokončuje studium na AMU v Praze. Za studií vyhrál konkurz do Orchestrální akademie České filharmonie, se kterou uskutečnil kromě domácích koncertů i turné do Číny, Austrálie a Japonska. Od letošního roku je členem Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK. Spolupracuje s Komorním orchestrem Pavla Haase a s Pražským komorním orchestrem.

 

 III. abonentní koncert

duben 2014

Koncert tónů a barev

Jiří Pazour – klavírní improvizace

Olga Volfová – improvizace malby

Koncert tónů a barev je netradiční pořad, v němž dochází k propojení dvou uměleckých světů: hudby a výtvarného umění. Hlavní protagonisté - hudební skladatel a klavírista Jiří Pazour a výtvarnice Olga Volfová - společně tvoří v průběhu večera umělecké kreace: klavírní a obrazové imprese.

Oba umělci se neustále vzájemně inspirují, a tak vznikají hudební skladby i obrazy, které spolu vzájemně souvisí. Obrazy jsou inspirovány právě znějící hudbou a naopak. Pořad je z velké části založen na improvizaci obou umělců. Malířka v reálném čase, v němž zní hudba, tvoří výtvarné dílo a hudebník následně na vzniklý obraz improvizuje.

Vznikají tak nová díla přímo ovlivněná momentálním naladěním obou umělců, výběrem témat pro společnou tvorbu, atmosférou v sále atd. V druhé části večera dochází také na zpracování témat, která zadá publikum.

Publikum se seznámí se zákonitostmi hudební i výtvarné improvizace, na vlastní oči může krok po kroku sledovat tvorbu obrazu na malířském plátně, pozorovat, jak hudební skladby ovlivňují vznikající obraz a naopak.

Každý večer je ojedinělý a neopakovatelný, pokaždé vzniká nová hudba i nové výtvarné dílo. Tato díla však mají společný podtext – inspiraci uměleckým protějškem.

Pořad je proložen průvodním slovem obou tvůrců.

 

 IV. abonentní koncert

květen 2014

Jana Horáková Levicová - zpěv

Miloš Horák - zpěv

Katarína Bachmannová - klavírní doprovod

 

Mezzosopranistka Jana Horáková Levicová vystudovala obor klasický zpěv na Konzervatoři Plzeň. Po absolutoriu v roce 1997 začala soukromě studovat u prof. J. Kotouče a zúčastnila se pěveckých interpretačních kurzů italské mezzosopranistky G. Banditelli.

V roce 2004 získala Čestné uznání na Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech. V roce 2006 se účastnila francouzské barokní akademie v Ambronay, kde nastudovala roli Dejanire v opeře F. Cavalli Ercole amante. Svou profesionální kariéru začala v roce 1996, kdy se stala členkou souboru opery divadla J. K. Tyla v Plzni. V letech 2001 – 2004 hostovala ve Státní opeře Praha, od roku 2005 působí jako sólistka Státní opery Praha. V roce 2009 debutovala v Národním divadle v Praze, od roku 2012 je zde ve stálém angažmá. Vystupovala v rámci prestižních mezinárodních hudebních festivalů: Smetanova Litomyšl, Svatováclavský hudební festival, Tage Alte Music Regensburg, Music Bridge Prague-Dresden, Festival de Musique de Haut-Jura a ve významných koncertních a divadelních sálech v Čechách a v zahraničí – v Japonsku, Kanadě, Španělsku, Německu a Rakousku.

Při své koncertní práci spolupracovala s orchestry jako je Camerata Nova, Collegium 1704, Česká filharmonie, Český národní symfonický orchestr, Musica Florea, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK a Toronto Philharmonia Orchestra.

Miloš Horák se narodil v Mladé Boleslavi v roce 1976. Pěvecké vzdělání získal soukromým studiem u prof. René Tučka a doc. Kataríny Bachmannové, se kterou spolupracuje dodnes. Absolvoval také mistrovské kurzy u prof. Nikolause Hillebranta. V roce 2000 byl angažován v operním souboru Městského divadla v Ústí nad Labem. Od roku 2004 vystupuje ve Státní opeře Praha v rolích: Narumov - Piková dáma, Hrabě Ceprano - Rigoletto, Fiorillo - Lazebník sevilský, Vaudemont - Sicilské nešpory, Sciarrone - Tosca, Císařský komisař - Madamme Butterfly, Mandarin - Turandot. V roce 2008 se stal finalistou Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech. Od sezony 2009 - 2010 je sólistou Státní opery Praha a následně pak i sólistou opery Národního divadla, v roce 2010 účinkoval spolu s Českou filharmonií v Novákově kantátě Bouře. Pravidelně hostuje v divadle J. K. Tyla v Plzni a v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.

Věnuje se také koncertní činnosti - nastudoval basové party např. v Bachově Magnificat, Vánočním oratoriu, Händelově Mesiaši, Haydnově Stvoření, Mozartově Korunovační mši a Requiem, ve Verdiho Requiem, Mendelsonově Eliáši a v Dvořákově Te Deum.

 

V. abonentní koncert

září 2014

PLZEŇSKÁ FILHARMONIE

Historicky prvním orchestrem Plzně 19. století byl Plzeňský filharmonický spolek založený v roce 1882. Koncem roku 1919 byl pak založen Symfonický orchestr Osvětového svazu v Plzni, který pořádal od sezony 1922/23 své abonentní cykly a maximálního počtu předplatitelů dosáhl v roce 1925/26 (940 abonentů). V roce 1934 orchestr přijal název Plzeňská filharmonie. Nová etapa následně začala rokem 1946, kdy vzniklo těleso pod názvem Plzeňský rozhlasový orchestr. Po porevoluční reorganizaci Českého rozhlasu a rozhodnutí od ledna 1993 zrušit všechny rozhlasové orchestry kromě pražského se plzeňské těleso rozhodlo pokračovat v práci jako společnost s ručením omezeným a posléze jako příspěvková organizace pod názvem Plzeňský rozhlasový orchestr-Symfonický orchestr města Plzně. Od srpna 1998 se pak orchestr přeměnil na obecně prospěšnou společnost, jejímž zakladatelem je město Plzeň, a opětovně přijal název Plzeňská filharmonie.

Za dobu své existence si Plzeňská filharmonie nejen vytvořila pevnou tradici a získala renomé mezi uznávanými českými orchestry, ale stala se také tělesem žádaným a vyhledávaným i v zahraničí.

Kromě své koncertní činnosti se orchestr velkou měrou stále věnuje natáčení pro Český rozhlas i pro zahraniční partnery. Má za sebou stovky nahrávek od baroka po současnost. Raritou je nahrávka světové premiéry opery Bohuslava Martinů Den dobročinnosti, která získala celou řadu ocenění.

Plzeňskou filharmonii vedl od září 2008 do června 2013 japonský dirigent Koji Kawamoto, laureát Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2007. Novým šéfdirigentem se od září 2013 stal Tomáš Brauner, laureát Mezinárodní dirigentské soutěže Dimitrise Mitropoulose 2010 v Athénách, který u orchestru působil od roku 2010 jako hlavní hostující dirigent.

Plzeňská filharmonie je členem ASOPS – Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky a od roku 2013 je pořadatelem a organizátorem mezinárodního festivalu Smetanovské dny v Plzni.

 

VI. abonentní koncert

říjen 2014

ENSEMBLE MARTINŮ

Miroslav Matějka – flétna, umělecký vedoucí

Radka Preislerová - housle

Simona Hečová - violoncello

Štěpán Kos - klavír

 

Ensemble Martinů je pražské klavírní kvarteto hrající ve složení klavír-flétna-housle-violoncello. Svým projevem a zvukovostí se řadí k jedněm z nejvýraznějších souborových uskupení v České republice. Ensemble nahrál 10 CD a DVD pro renomované vydavatele, desítky snímků pro Český rozhlas, Českou televizi i hudbu k filmu. Do současnosti uskutečnil přes 1000 vystoupení, věhlas si získal svými literárně hudebními projekty s legendami českého herectví, jako byli Boris Rösner, Věra Galatíková, Radovan Lukavský či Ladislav Lakomý.

Ensemble Martinů vystoupil v tuzemsku na většině zásadních pódií či na mezinárodních hudebních festivalech, ať to jsou Pražské jaro, Televizní festival Zlatá Praha, Moravský podzim, Smetanova Litomyšl, Dvořákův festival, Janáčkův Máj, Martinů Fest, České doteky hudby, Česká filharmonie - Český spolek pro komorní hudbu, Pražské premiéry, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. V zahraniční koncertuje nejvíce v zemích EU: ve Francii, Německu, Španělsku, Švédsku, Dánsku, také v Itálii, Polsku, Rakousku, Nizozemí, Maďarsku, Řecku, Estonsku, Rumunsku, Bulharsku či Estonsku, mimo EU ve Švýcarsku, na Ukrajině, v Brazílii. Jako první český komorní soubor se v říjnu 2005 představil v Číně v Zakázaném městě na Beijing International festivalu, vystoupil na Tavaczzi Festivál v Budapešti, na Sala Cecília Mayereles v Rio de Janeiro, na Koncerthuset ve Stockholmu, na International Judiska v Norrköpingu, na Riks Concert Academy ve Stockholmu, na Semana Santa 2004 Conde Duque v Madridu, na nejstarším světovém festivalu komorní hudby v bulharském Plovdivu či na International festival de Santorini.

Začátek dnes již legendárního příběhu souboru je zasazen do doby, kdy se rozhodla vdova po skladateli Bohuslavu Martinů – Charlotte, navštívit české země a převézt ostatky skladatele zpět domů, do rodné Poličky. Tehdy v roce 1978 soubor založili bratři Jan a Josef Riedlbauchové spolu s Janem Pěruškou, Františkem Kůdou a Janem Pípalem. Během totalitního režimu byl Ensemble zastupován monopolní agenturou Pragokoncert a po nastalých problémech se musel na krátkou dobu odmlčet. V roce 1993 jeho dnešní vedoucí Miroslav Matějka navázal na původní složení a ideu souboru.

Repertoár tvoří na 90 hudebních děl. Dominuje v něm hudba českých soudobých autorů a díla velikána české hudby Bohuslava Martinů. Samozřejmě obsahuje i všechny zásadní mistry hudby 18. - 20. století (Dvořáka, Beethovena, Haydna aj.)

 

VII. abonentní koncert

listopad 2014

Koncert k Roku české hudby

JOSEF SUK ENSEMBLE

Květa Novotná – klavír

Jan Adamus – hoboj

Jan Opšitoš – housle

Zbyněk Paďourek – viola

Jitka Vlašánková – violoncello

 

Členy komorního souboru Josef Suk Ensemble jsou umělci, kteří měli vzácné privilegium spolupracovat s tímto výjimečným českým houslistou na pódiích a v natáčecích studiích v České republice i v zahraničí. Iniciátorem založení souboru byl Jan Adamus, přední český hobojista a dirigent. S Josefem Sukem se podílel například na interpretaci Bachova a Vivaldiho Dvojkoncertu pro housle a hoboj. Vrcholem jejich spolupráce byla nahrávka Barokní houslové a hobojové koncerty pro firmu Supraphon. Rovněž klavíristka Květa Novotná často doprovázela Josefa Suka na recitálech v České republice a v Rakousku, mimo jiné na Salzburském hudebním festivalu. Tito tři umělci účinkovali společně i v triu na koncertech v České republice a v německy mluvících zemích. Také smyčcová část souboru se umělecky vyvíjela pod vlivem osobnosti Josefa Suka, jeho interpretačního mistrovství, daného také rodovou tradicí - dědečkem houslisty byl žák a zeť Antonína Dvořáka, skladatel Josef Suk. Kouzlo osobního kontaktu s Josefem Sukem při společné práci na vytváření interpretace a tónové kultury, jež byla mistrovou ve světě nejvíce uznávanou kvalitou, je předpokladem, že umělci sdružení v tomto souboru budou přímými pokračovateli specifické a strhující sukovské muzikality. Jejich vynikající sólové kvality jim dávají široký repertoárový prostor pro interpretaci sólových a komorních skladeb od tria až po malý komorní orchestr. Jedná se především o skladby českého baroka, Mozartovy serenády, divertimenta, barokní dvojkoncerty, Sukovy a Dvořákovy komorní skladby. Tyto skladby soubor interpretuje ve dvou různých obsazeních.

 

VIII. abonentní koncert

prosinec 2014

MUSICA BOHEMICA

Musica Bohemica je komorní soubor s třicetiletou tradicí. Jeho základní složení je třináctičlenné, může se však rozšířit a provádět i projekty s více jak sedmdesáti členy včetně sboru. Díky tomu může interpretovat hudbu širokého záběru od vrcholného baroka přes velké oratorní formy klasicismu až k hudbě současné. Zvláštní a ojedinělá je interpretace a zpracování anonymní a lidové hudby. Soubor natočil 38 titulů CD a hudbu k několika filmům. Musica Bohemica je častým hostem v zemích celé Evropy.

Uměleckým vedoucím, dirigentem a zakladatelem souboru je Jaroslav Krček. Je všestranným hudebníkem, kromě dirigování komponuje, hraje na mnoho hudebních nástrojů, zpívá a dokonce vyrábí pro potřeby souboru nové nástroje. Od studijních let se zajímá o folklor a spolu s ním o anonymní hudební projevy české kultury. To je hudební odvětví, jemuž dokonale rozumí a k němuž má i vřelý citový vztah. Jeho úpravy a adaptace lidových předloh mají zcela osobitý styl a výrazně se odlišují od prostých úprav vysokým stupněm stylizace. Všechna tato činnost Jaroslava Krčka směřuje k tomu, aby probudil ve svých posluchačích náklonnost k lidové a historické anonymní hudbě. Proto se jí snaží podávat živě, bez akademické strnulosti, ale se spontánností, která k tomuto umění patří, a současně předkládá svému publiku umělecky vytříbený projev, který snese nejvyšší kritická měřítka.

Souběžně s tímto vyhraněným historicko-folklorním zájmem probíhá i druhá linie jeho tvorby: vlastní kompoziční práce na poli symfonickém, komorním a vokálním. Také v této sféře má Jaroslav Krček vyhraněné názory, nepodléhající módě. Nikdy nevyznával žádnou ortodoxní uměleckou víru, nedal se svazovat předem určenými pravidly a nepodléhal diktátu všemožných skladatelských technik. Zato však usiloval o to, aby jeho hudba byla ozdobou života, aby přinášela uspokojení a duchovní povznesení, aby posluchače zaujala. Stejně osobitým je i dirigentem. Natočil například více než 50 CD, od hudby historické přes své vlastní skladby až k nahrávkám týkajících se právě folkloru.