Královský balet v Londýně v kině Čakan

12.11.2015, 20:15 - přímý přenos

 

Viscera / Faunovo odpoledne / Čajkovského pas de deux / Carmen

Viscera (Nitro)

• Tímto oslnivým baletem debutoval ve Spojených státech Liam Scarlett, vycházející hvězda choreografického nebe. Intenzivní a dynamickou choreografii provází energická hudba Lowella Liebermanna.

Choreografie: Liam Scarlett

Hudba: Lowell Liebermann

Kostýmy: Liam Scarlett

Světelný design: John Hall

Sólisté: Laura Morera, Marianela Nuñez, Ryoichi Hirano

 

Faunovo odpoledne

• Svébytné pojetí Debussyho Prélude à l'après-midi d’un faune od Jeromeho Robbinse se stalo klasikou moderního baletu.

Choreografie: Jerome Robbins

Hudba: Claude Debussy

Kostýmy: Irene Sharaff

Výprava: Jean Rosenthal

Původní světelný design: Jean Rosenthal

Světelný design: Les Dickert

Sólisté: Sarah Lamb

 

Čajkovského pas de deux

• Balanchinovo krátké brilantní dílo na hudbu, kterou Čajkovskij původně napsal pro Labutí jezero, předvádí tak dokonalý balet a bravurní techniku, že to bere dech.

Choreografie: George Balanchine

Hudba: Petr Iljič Čajkovskij

Kostýmy: Anthony Dowell

Světelný design: John B. Read

Sólisté: Steven McRae, Natalia Osipova

 

Carmen

• Taneční adaptace Bizetovy opery od Carlose Acosty, kterou vytvořil pro soubor Královského baletu, s úchvatnou výpravou Tima Hatleye.  Autorem nové orchestrace Bizetovy hudby je Martin Yates.

Choreografie: Carlos Acosta

Hudba: Georges Bizet

Hudební aranžmá: Martin Yates

Výprava: Tim Hatley

Světelný design: Peter Mumford

Sólisté: Marianela Nuñez, Carlos Acosta, Federico Bonelli

 

16.12.2015, 20:15 - přímý přenos

Louskáček 

• Klárka dostane dárek,  s nímž se vydává na cestu plnou dobrodružství. Louskáček skladatele Petra Iljiče Čajkovského je klasické dílo baletního repertoáru. Ve slavné inscenaci choreografa Petera Wrighta rozzáří divadelní magie celé jeviště – před našima očima se rozsvítí vánoční stromeček, oživnou figurky vojáčků, které  se vrhnou do boje proti zlému Myšímu králi, a Klárka na zlatých saních odjede do království sladkostí. V Louskáčkovi zní jedny z nejznámějších baletních melodií: vířivý valčík sněhových vloček nebo snový tanec Cukrové víly. Scéna, kterou navrhla Julia Trevelyan Oman, se inspiruje vánočními motivy 19. století a skvěle zachycuje pohádkovou atmosféru inscenace, která dokonale souzní s časem adventu.

• Doporučená přístupnost 5+.

Choreografie: Peter Wright

Hudba: Petr Iljič Čajkovskij

Původní libreto: Marius Petipa

Režie a scénář: Peter Wright

Výprava: Julia Trevelyan Oman

Světelný design: Mark Henderson

Odborná spolupráce: Roland John Wiley

Cukrová víla: Lauren Cuthbertson

Princ: Matthew Golding

Kouzelník Drosselmeyer: Gary Avis

Klárka: Francesca Hayward

Hans Peter / Louskáček: Alexander Campbell

Orchestr: Orchestr Královské opery v Londýně

Předpokládaná délka 2 hod. 15 min. včetně jedné přestávky.

Děj: Malá Klárka tajně sestoupí do sklepa, aby si mohla pohrát se svým nejmilejším vánočním dárkem – louskáčkem. Tajemný kouzelník Drosselmeyer ji však vyšle za nevšedním dobrodružstvím.

Louskáček poráží Myšího krále a vydává se s Klárkou do země sněhu a dál do království sladkostí, kde jim Cukrová víla naservíruje přehlídku těch nejrozmanitějších tanců. Najednou se Klárka ocitá doma a říká si, že se jí to všechno muselo jen zdát – ale odkud tedy zná Drosselmeyerova synovce?

Detail [»] -	Detail [»] -	Detail [»] -
Detail [»] -	Detail [»] -	Detail [»] -

26.01.2016, 20:15 - přímý přenos

Rapsodie / Dva holoubci

Ashtonova oslava virtuozního tance vytváří skvělý protipól k jeho okouzlující a bezstarostné romanci.

Frederick Ashton, zakládající choreograf souboru Královský balet, definoval anglický baletní styl. V tomto dvojprogramu vzdává baletní soubor Královské opery poctu Ashtonově odkazu dvěma kontrastními díly. Rapsodie vznikla v roce 1980 a je jednou z Ashtonových posledních choreografií. Byla vytvořena cíleně pro Michaila Baryšnikova a vzdává hold mužskému virtuóznímu tanečníkovi. Hlavní ženská role se však v Ashtonově choreografii také vyznačuje ohromující přesností a rychlostí.  

V repertoáru Královské opery se zásadní Ashtonovo dílo Dva holoubci (1962) naposledy objevilo v roce 1985. V příběhu náladového mladíka, který nedokáže poznat hodnotu toho, co má před sebou, Ashton rozebírá téma lásky. Výsledkem je nevšedně kouzelné, vytříbené a jímavé dílo.

Rapsodie

• Oslnivá přehlídka baletního umění na hudbu Sergeje Rachmaninova – balet Fredericka Ashtona je poctou virtuóznímu tanci.

Detail [»] -

Choreografie: Frederick Ashton Skladatel: Sergej V. Rachmaninov Výprava: Jessica Curtis Kostýmy: Jessica Curtis Světelný design: Neil Austin Režie: Christopher Carr, Grant Coyle Světla: John B. Read

Detail [»] -

 

Dva holoubci 

• Ashtonův balet o dvou jednáních na téma lásky je mistrovské dílo plné jemného humoru, který vyvolává dojetí.

Detail [»] -

Choreografie: Frederick Ashton Hudba: 7André Messager Hudební aranžmá: ohn Lanchbery Výprava: Jacques Dupont

Detail [»] -

 

06.04.2016, 20:15 – přímý přenos

Giselle

Gisellle je nejslavnější baletní dílo romantismu - příběh o zradě, nadpřirozených silách a lásce, která překoná i smrt. Režisér Peter Wright inscenoval klasický balet choreografa Mariuse Petipy.

Giselle je veskrze romantické dílo. Když bylo poprvé bylo uvedeno v Paříži v roce 1841, rázem proměnilo celý taneční svět a doposud zůstává jedním ze stěžejních děl klasického baletního repertoáru. Ačkoliv choreografie i výprava doznaly za ta léta řady změn, podstata Giselle zůstává neměnná. Inscenace Petera Wrighta pro soubor Královského baletu vychází z klasické verze Mariuse Petipy (jenž upravil původní choreografii Julese Perrota a Jeana Coralliho), která byla poprvé uvedena v Petrohradě roku 1884.

Role Giselle na tanečnici klade ohromné technické i herecké nároky. Musí ztvárnit Gisellino první milostné vzplanutí, pak zlom, při němž zešílí, a nakonec smířlivé gesto odpuštění, které přichází z říše stínů. První jednání klade důraz na historickou přesnost a věrné zachycení venkova. S tím kontrastuje druhé jednání, pro něž se vžilo pojmenování „Bílé jednání“, které diváky zavede do čarovného lesa ozářeného měsíčním svitem. Žijí v něm pomstychtivé víly - duše nevěst, které zemřely ještě před svým svatebním dnem. Giselle v sobě spojuje zajímavý příběh a vynikající choreografii, a proto je ideální vstupenkou do světa klasického baletu.

 

Choreografie: Marius Petipa

Hudba: Adolphe Adam

Libreto: Théophile Gautier

Režie: Peter Wright

Přidaná choreografie: Peter Wright

Scéna: John Macfarlane

Původní světelný design: Jennifer Tipton

Světelný design: David Finn

Režie: Christopher Carr

Orchestr: Orchestr Královské opery v Londýně

 Předpokládaná délka 2 hod. 15 min. včetně přestávky.

Děj: Giselle je venkovská dívka, která se zamilovala do hraběte Albrechta. Ten jí namluvil, že je obyčejný vesničan Loys. Když Giselle zjistí jeho pravou identitu, má to pro ni drtivé následky.

Giselle se zabije. Zoufalý Albrecht bloudí po lesích a zjistí, že se Giselle stala vílou stejně jako další dívky, které zemřely ještě před svým svatebním dnem. Všechny muže, kteří jim přijdou do cesty, víly utancují k smrti. Giselle však Albrechta takového osudu ušetří. Její odpuštění mu zachrání život a ji samotnou vysvobodí z moci nadpřirozených sil, takže konečně dojde klidného odpočinku v hrobě.

 

18.05.2016 – 20:15 - přímý přenos
SVĚTOVÁ PREMIÉRA

Frankenstein

Světová premiéra nového celovečerního baletu choreografa Liama Scarletta na motivy mistrovského díla spisovatelky Mary Shelley.

Liam Scarlett je rezidenční umělec baletního souboru Královského baletu. Ve svých baletních choreografiích spojuje vysoce expresivní pohyb, sofistikovanou hudbu a temnou psychologickou analýzu. Mezi díla, která vytvořil pro Královský balet, patří například Asphodel Meadows (Asfodelové louky), Sweet Violets (Sladké fialky) nebo The Age of Anxiety (Věk úzkosti), která jsou uváděna na hlavní scéně, a Hansel and Gretel (Perníková chaloupka) na studiové scéně Linbury Studio Theatre. Jeho prvním celovečerním dílem, které bude uvedeno na hlavní scéně, je právě Frankenstein - adaptace gotického románu spisovatelky Mary Shelley, který je příběhem o morálce a potřebě lásky, přátelství a porozumění.

Při tvorbě svého nového díla Scarlett oslovil řadu osvědčených spolupracovníků. Americký skladatel Lowel Liebermann, jehož Klavírní koncert č. 1 tvoří hudební podklad Scarlettovy Viscery, zkomponoval pro inscenaci novou hudbu. Výpravu navrhl John Macfarlane (Asphodel Meadows, Sweet Violets, The Age of Anxiety) a autorem světelného designu je David Finn.

Doporučená přístupnost 10+

Choreografie: Liam Scarlett

Hudba: Lowell Liebermann

Scéna: John Macfarlane

Světelný design: David Finn

Orchestr: Orchestr Královské opery v Londýně

Děj: Viktor Frankenstein odchází na univerzitu, daleko od domova, své rodiny i nejbližší přítelkyně Elizabeth. Těsně před tím umírá jeho matka při porodu. Rozrušený Viktor se vrhá do studií, je posedlý věděním a nasává vše, čemu ho Profesor může naučit. V zoufalé touze vrátit život své matce podniká nejrůznější experimenty, pracuje bez ustání, až se mu nakonec podaří vdechnout život neživé hmotě. To ho ovšem vyděsí natolik, že své Stvoření opouští.

Po šesti letech se Viktor vrací domů. Stvoření ho následuje a zpovzdálí pozoruje Viktora i jeho rodinu. Chce, aby ho přijali a milovali stejně, jako by byl jedním z nich. V den Viktorovy a Elizabethiny svatby je Stvoření okouzleno krásou nevěsty a přiblíží se k lidem. Viktor však Stvoření objeví a to ve zmatku Elizabeth zabije. Zoufalý Viktor si sám bere život a Stvoření opět zůstává samotné a opuštěné, chová v náruči jen mrtvé tělo svého stvořitele.